Terapie 2 – Jak nalézt sebe a plán své duše

Posted On 23 února, 2021

Málokdo se v připoutání na svojí fyzickou schránku dokáže rozpomenout, že předtím než jí přijal, byl bytostí světla. Jsme většinově od malička učeni identifikovat se s naším tělem a pozornost směrovat na svět forem. To je však pouze část reality a naší cesty za poznáním.

Tělem, tedy fyzickou formou už jsme byli nesčetněkrát a pravděpodobně ještě párkrát budeme. Kdo se ani náznakově nedokáže vcítit do této skutečnosti, tomu nejsou následující řádky věnovány. Obracím se na lidi, kteří jsou si mimo svůj filtrační rozum vědomi, že jsou něčím víc a, že jsou součástí mnohem většího mystéria, než se nám k zemi připoutaný rozum ve svém ohraničeném rámu snaží tvrdit.

Pokud budeme vycházet pouze ze smyslového vnímání, je pro nás na první pohled samozřejmě skutečné jen to, co naše smysly dokážou vnímat a zpracovat. Takto se však nacházíme ve velice omezeném prostoru, ve kterém jsme pak nuceni žít. Nehledě na to, že ani tyto smyslové orgány nevyužíváme v celkovém rozsahu, pro který byly vytvořeny. Vnímáme většinově nevědomě a pak pouze to, na co zaměřujeme naší pozornost. V tomto popisu se však nechci zaobírat fyzickou stránkou našeho bytí, ale jak zní nadpis, chci se zaměřit, na to čím jsme, a to je duší.

Tak, aby byl náš na fyzickou realitu zaměřený rozum schopen pojmout věci nefyzické, předpokládá to záměnu centra našeho vnímání. Musíme se přesunout z omezeného rozumu do oblasti neomezené intuice. Toto centrum bylo rozumem vytlačeno na periférii našeho vnímání, čímž jsme byli připraveni o koncentraci na nejdůležitější bod, který nás propojuje z naší prapodstatou. Sem tam se někdo více, někdo méně přistihne, že něco cítí a vnímá intuitivně. Této oblasti vnímání se však většinou nepřiřazuje větší pozornost, je spíše odsouvána do oblasti nereálného snění.

Málokdo si uvědomuje, že intuice je prvotním centrem našeho vnímání do momentu, než jsme nuceni se nechat domestikovat skrze řeč, slova a pojmy. Tedy do doby, kdy je v nás skrze naše rodiče vytvářeno a probouzeno upření na naše personifikované „Já“. Od tohoto momentu, jsme o své mimosmyslové a intuitivní vnímáni, kousek po kousku obíráni. Místo toho jsme uváděni do světa „tvrdé reality“, kde se vše odehrává v oblasti egoistické mysli a rozumu.

Před touto domestikací však existuje období, kdy se dokazatelně velká část dětí ještě dokáže rozpomenout na svět, ze kterého přišla. Je to také doba, kdy si většina dětí uvědomuje svojí konečnost.

Nezřídka se stává, že se děti ptají svých rodičů na otázky jako: „A mami, umřu?“ A co když umřete vy s tátou?“ a podobně. Rodiče se většinově snaží odpovědi na tyto zásadní otázky zamést pod koberec nebo nechat vyznít do ztracena. Nemůžou přeci přiznat, že jsou sami pronásledováni skutečností o své konečnosti, kterou se ze strachu rozhodli potlačovat. A tak tu vzniklo po mnoha generací udržované „tabu téma“. Věci, o kterých se nemluví.

A takto bylo toto potlačování skrze odebranou pozornost těmto tématům, předáno i nám. Jednoduše byl přeorientován směr naší pozornosti, tak, abychom nad tím nepřemýšleli. Jednoduše jsme v tom byli bez vysvětlení ponecháni sami.

Od tohoto momentu se začneme propadat do lidsky vytvořené zástupné reality, která nás v průběhu času nejenom připraví o kontakt s námi samotnými, ale pohltí nás do spárů vytvářejících naší celoživotní nenaplněnost.

Byli jsme okradeni o sebe, naše pozornost byla znásilněna, byl nám ukraden náš prapůvodní plán, se kterým jsme na tento svět přišli. Tento námi vytvořený plán, který jsme si před naším fyzickým zrozením vytvořili pro svou duševní evoluci, pak do konce života hledáme.

Problémem však je, že nevíme, co hledáme, protože jsme zapomněli,

že jsme o něco přišli.

A tak se dostáváme k tomu, s čím a kde vám nabízím svou pomoc. Pomoc vám nabízím především na cestě k sebe nalezení a v objevení prapůvodního plánu vaší Duše.

Ve své terapii se zabývám tím nejdůležitějším bodem, který je „rozpomenout si kdo jsme, odkud pocházíme a kam se budeme vracet“. Jde o přesměrování pozornosti, probuzení intuice a vykročení na cestu zpátky k sobě. Jde o expedici do pravé reality, která se skrývá za oponou fyzického světa. Jde o zpětnou pozornost směřovanou z venku do našeho nitra, neboť jenom tam nalezneme nejenom nás samotné, ale také odpovědi na všechny naše otázky.

Předpokladem úspěšnosti na cestě k sebenalezení je, že budeme ochotni připustit věci, kterým se naše pojmutí světa skrze náš rozum a Ego bude vehementně bránit. Nejedná se však v žádném případě o argumentační boj na úrovni těchto dvou strážců fyzické reality. Jde spíše o vystoupení z omezenosti těchto dvou entit, tedy jakési vystoupení ze sebe a nás limitujícího rámce, který nám byl jako svěrací kazajka v dětství navlečen.

Skrze rozum a Ego nebudeme mít nikdy šanci prožít sebe sama v autentické podobě, natož se dotknout toho, kdo jsme. Tyto skutečnosti se v nastavení tohoto světa nepřipouští, protože bychom mohli náhodou objevit naší pravou podstatu, neomezenost a svobodu. Proto je u nás od malička vytvářen dojem, že existenční je pouze to, co vidíme, a to co je člověkem popsáno, vymyšleno a vytvořeno. Takto jsme samozřejmě jednodušeji ovladatelní. Tímto a mnoha jinými způsoby jsme krok za krokem okrádáni o vše, co jsme si do této reality sebou přinesli a pro co jsme si přišli.

Jsme jednoduše uvedeni v „kolosální omyl“ a v tomto omylu jsme vědomě a po celý život udržováni. Postupem času se v tomto omylu zabydlíme sami a staneme se dokonce i jeho obránci a strážci. Z tohoto hlubokého nevědomí nás pak může vysvobodit až naše fyzická smrt.

Pokud jste ale neumřeli zaživa, zkornatěni ve svých názorech, určitě cítíte, že ve vás něco žije. Něco, co mluví tichým hlasem. Tento hlas v hloubi vás samotných, je ale permanentně potlačován a doslova překřičen hlasem ve vaší hlavě, hlasem Ega a rozumu.

Pokud se nenaučíte vědomě rozlišovat kdy, kdo a proč k vám mluví, budete těžko schopni rozlišit který hlas je který. Budete neustále žít v pouhé iluzi a snění. Budete se nadále zmítat v často si protiřečících hlasech ve vaší hlavě. Budete se pořád dokola snažit skrze falešné informace najít cestu a řešení vašich problémů. Nadále si nebudete vědomi, že tyto hlasy jsou právě tím problémem, který problémy vytváří. Je tedy nasnadě, že problém nemá šanci vyřešit problém, který způsobuje. A tak budete nadále žít v omezení, neporozumění, budete stále hledat uspokojení a odpovědi, venku mimo vás. Zůstanete nenaplnění, nešťastní a prázdný.

A tak první, co budeme muset udělat, je rozpoznat a vytřídit hlasy ve vaší mysli.

Ty hlasy,  které vás ovládají a řídí.

Budeme společně hledat ten jediný pravý hlas ve vás. Hlas vaší duše. Ten společně zaměříme, tak, abyste si ho byli plně vědomi, a necháme ho promlouvat. Budeme společně odkrývat sedimenty a nánosy, které se ve vás po dlouhá léta navrstvily. Budeme rozpouštět staré názory a přesvědčení, tak abychom udělali prostor pro příchod vašeho opravdového „Já“.

Takto se budeme krok po kroku přibližovat k božskému prameni ve vás. Pro někoho bude tato cesta lehčí, jiní si budou pravděpodobně muset projít údolím slz. Naše cesta však směřuje za světlem a jejím cílem je otevřenost radost a láska. A za toto tato cesta definitivně stojí.

A až se nám podaří dojít k cíly, tak to s největší pravděpodobností bude největší a nejkrásnější potkání vašeho života. Bude to setkání vás, ze sebou samým. Bude to návrat k sobě a počátek nového vztahu, prohlédnutí, probuzení a úplně nová cesta vaším zbývajícím životem.

Po tomto probuzení přestanou existovat otázky jako: „Co mám dělat? Co je mým úkolem a smyslem mého života? Proč jsem tady? Proč se mi dějí ty a ty věci? A podobně.

• Cílem této terapie tedy ve zkratce je, najít cestu zpátky k sobě.
• Rozeznat, kterému hlasu v nás věnovat pozornost a kterému jí odebrat.
• Objevení svého pravého „Já“ v neomezené prapůvodní formě.
• Znovunabytí osobní síly zbavené společenského omezení.
• Propojení se ze svojí duší.
• Následování vnitřního volání na cestě autentického prožití a naplnění sama sebe.
• Návrat na svojí původní cestu, a splynutí se sebou.
• Prožívání svého života v pozitivním naladění, štěstí a naplněnosti navzdory všem společenským normám.
• Je to cesta ven ze lži světa a z vlastního sebeobelhávání.
• Je to cesta za vaším nejlepším přítelem, za vámi samotnými.

V propojení s božskou podstatou ve vás, propojením s vaším opravdovým „Já“ budete nacházet konečně správné odpovědi na všechny vaše vnitřní otázky.

• To, co pro tuto cestu budete potřebovat je hluboký záměr „Najít sebe“.
• Opravdovou snahu, chtít se rozpomenout na prapůvodní plán vaší „Duše“.
• Absolutní otevřenost vůči sobě.
• Odložení strachů a vnitřních vzdorů.
• Nechání se v důvěře jít a být.
• Vaší otevřenost budete v důvěře muset věnovat i mně, jakožto nástroji, který vám pomůže ve vašem osobním sebe zrcadlení.

Pokud se po přečtení těchto řádek rozhodnete mě kontaktovat, počítejte s tím, že se okamžitě ke slovu přihlásí váš vnitřní hlas, který se bude snažit vás znejistit. Počítejte s tím, že se ve vás najednou probudí obavy, nejistota a strach. Tedy právě všechny ty faktory, které vás ovládají a mají v moci. Toto je první zkouška a uvědomění si, že to, o čem vám píši, opravdu existuje. Takto se sami podrobíte první osobní diagnostice vašeho problému.

A tady se také ukáže, zda tu cestu k sobě myslíte opravdu vážně.

Držím vám palce v překonání těchto prvotních a v reálu neexistujících překážek. Ty překážky jsou jenom ve vaší hlavě a ta právě stojí ve vaší cestě.

Budu se na vás těšit!!

© Olda Sládek